Velikonoční tradice a jídlo

Velikonoce jsou již od pradávna svátkem jara a pro většinu z nás jsou spojeny s tradičními zvyky, jako je pečení beránka a velikonoční nádivky, pletení pomlázky, nebo barvení vajec. Velikonoce jsou nejvýznamnější církevní svátek a proto mají pro všechny křesťany na světě Velikonoce velký duchovní význam. A kdy přesně jsou? Datum, na který připadá tento svátek, se mění. Většinou se slaví v rozmezí od 22. března do 25. dubna.

Křesťané si připomínají celý poslední týden Ježíšova života, a proto jste jistě slyšeli o Zeleném čtvrtku (poslední večeře páně), Velkém pátku (Ježíšovo ukřižování) a Bílé sobotě (ukončení půstu). Oslavy vrcholí o Velikonoční neděli a v pondělí, kdy se slaví Ježíšovo zmrtvýchvstání.

• Květná neděle - příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma.
• Modré pondělí - v pondělí se nesmělo pracovat.
• Šedivé nebo také Žluté úterý - úklid.
• Škaredá (Popeleční) středa - vymetání komínů. V tento den Jidáš zradil Ježíše.
• Zelený čtvrtek - poslední večeře. Den postění. Pro pevnější zdraví se doporučuje tento den jíst pouze zelenina.
• Velký pátek - ukřižování Ježíše Krista.
• Bílá sobota - přípravy na oslavu Velikonoc. Pletení pomlázky, barvení kraslic a pečení.
• Velikonoční neděle - oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
• Velikonoční pondělí - poslední den oslav zakončený koledováním a pomlázkou.

Velikonoční tradice

V současnosti se mnoho tradičních velikonočních zvyků a obyčejů stále dodržuje. Většina z nich má symbolický význam a vychází z kulturních a náboženských tradic a pranostik.

1.) Jak na pomlázku

Pomlázku zpravidla pletou muži z vrbového proutí a zdobí ji stuhami. Obecně se věří, že vrbové větve přinášejí zdraví a mládí každé dívce nebo ženě, která je jimi vymrskána během koledy o Velikonočním pondělí. Počet stužek pak prozradí, kolik žen daná pomlázka vyšlehala. 

Za vyšlehání jsou chlapci a muži odměněni barvenými vajíčky, tzv. kraslicemi, které se tradičně barví cibulovou slupkou a voskem.

2.) Dejte vejce malovaný!

Koleda je jedním z populárních velikonočních zvyků, který má své místo o Velikonočním pondělí dodnes. Na koledu chodí pouze chlapci a muži, kteří by správně měli koledovat od půlnoci do půlnoci, ale nyní se spíše drží zvyk koledy do pondělního poledne. Odměnou jsou jim nejen kraslice, ale velmi často i sladkosti nebo dokonce štamprle alkoholu.

Ke koledování patří i říkanky a básničky. Jedna z nejznámějších je „Hody, hody, doprovody“. Pokud koledník odříká nějakou méně ohranou a známou básničku, má radost z mnohem štědřejší výslužky.

V některých krajích je zvykem velikonoční polévání vodou. Ženy polévají muže a chlapce převážně zrána. Někde se místo vody používá parfém, který má většinou odpudivou vůni. Kromě toho se vodou polévají i hospodářská zvířata, jelikož se obecně věří, že voda je omladí a dodá jim sílu.

3.) Řehtání na Velikonoce

Řehtačky a klapačky jsou tradičními náhradami zvonů, které o Velikonocích utichají a znovu zní až o Bílé sobotě. Na mnoha místech řehtání a klapání symbolizuje vyhánění Jidáše a začíná se tím, že chlapci s těmito nástroji po mši na Zelený čtvrtek vyběhnou z kostela a volají „Jidáše honíme, klekání zvoníme“. 

Symbolem začátku jara a zemědělských prací je tradičně vysévání obilí. Dnes se však před Velikonocemi spíše seje tráva nebo obilí do nízkých misek s hlínou, aby krátce před svátky vyklíčilo a mohlo být dozdobeno kraslicemi.

4.) Kočičky jako symbol Velikonoc

Kočičky neboli větvičky jívy, jsou posvěceny na Květnou neděli a tradičně se umisťují do světnice ke kříži a svatým obrázkům jako ochrana proti zlu, na okraj pole na ochranu úrody nebo do sklepa, aby chránily zásoby.

Kočičky nebo také větvičky vrby jívy, jsou bezkonkurenčně jeden z největších symbolů Velikonoc. Slouží jako krásná dekorace na stůl nebo dveře. Velikonoce jsou začátek jara a hebké jehnědy navodí krásnou jarní atmosféru. 

Velikonoční půst

Pro start čtyřicetidenního velikonočního půstu není stanoveno pevné datum, protože je závislé na termínu Velikonoc. Začíná zpravidla Popeleční středou, což je první den půstu, sedm týdnů před Velikonocemi. Půst končí Bílou sobotou, tedy dnem před Velikonoční nedělí. Velký pátek je vrcholem čtyřicetidenního očistného období a zároveň největším velikonočním svátkem. Během něj je půst nejpřísnější a lidé obvykle konzumují pouze chléb s vodou. V dnešní době se velikonoční půst nahrazuje jarní očistnou kúrou neboli detoxem.

Velikonoční keto recepty 

Velikonoční beránek lze udělat i v keto dietě. Máme pro vás připravený keto recept, se kterým si užijete Velikonoce se vším všudy. Budete potřebovat mandlovou low carb mouku, KetoMix Proteinové palačinky, KetoMix vanilkovou příchuť, vejce, prášek do pečiva, nízkotučný tvaroh, vodu, řepkový olej, citronovou kůru a 3 kusy hřebíčku. Více se dozvíte v našem článku velikonoční beránek bez cukru.

Svěží velikonoční nádivku si můžete také připravit i v low carb verzi. Z našeho sortimentu budete potřebovat pouze KetoMix Proteinové houstičky a zbytek určitě najdete doma v kuchyni. Na chuti nic nepoznáte, naopak! Keto nádivka je víc svěží a obsahuje samé dobré věci. A pokud nevíte co k obědu nebo k večeři máme pro vás zaručený tip na velikonoční oběd.

Mazanec vám sice nedoporučíme, ale můžeme si o něm něco málo říct. Je to další tradiční velikonoční pečivo a symbolizuje slunce. Je většinou totožné s těstem na vánočku. Dříve nebyl mazanec sladký, ale připravoval se ze strouhaného sýra a vajec, aby měl žlutou barvu. Nesladké verze mazanců se nazývaly různě, například baba, babyka, šoldr, plecovník nebo svěceník. 

Jidáše jsou na tom stejně jako mazanec. Do keto jídelníčku se nehodí. Tradičně se tvarují do podoby válečků, které symbolizují provaz, na kterém se podle křesťanské tradice oběsil Jidáš. Nicméně praktickým vysvětlením pro pečení Jidášů bylo využití zbytků těsta, které se domácím hospodyňkám nehodilo vyhodit. Těsto na Jidáše se připravuje z bílé mouky a medu.